pátek 28. října 2011

Doprava v Mexiku

Takže předně: je šílená. Ne tak jak v Maroku, chybí tu povozy tažené osly, ale je. Problém je primárně v řidičích, kteří nemají ani špetku ohleduplnosti vůči nikomu. Takže bodově co jsem tu zatím viděl:

  • civilní auto s houkačkou - netuším co to mělo znamenat, ale nemělo majáček, označení, uvnitř nikdo v uniformě, jen houkalo
  • čelní parkovačky červené
  • modré blinkry
  • po cestě do Puerto Vallarta nám názorně ukázali, že ani dvojitá plná čára není zeď
  • když autobus mhd potřebuje, jede na červenou...někdy proto, že v té křižovatce potřebuje někoho vyložit
  • během jednoho týdne jsem zahlédl 2 různé Porsche 356
a později i toto
  • jezdí tu i téměř monster trucky

  • na delších trasách člověk pravděpodobně potká policejní zátarasy na cestě
  • o odbočování na červenou doprava asi už slyšel skoro každý...v Mexiku se odbočuje bez problémů na červenou i doleva
  • policejní auta mají majáky zapnuté pořád, když potřebují, tak zapnou houkačku a maják zrychlí
  • systém odbočování doprava na 5ti proudé jednosměrné ulici, když si řidič vzpomene pozdě:
    • zastaví pruh, ve kterém jel
    • pomalu couvá do krajního levého pruhu
    • když se mu to zdá ideální, překříží zbylé 4 pruhy a odbočí, kam původně chtěl
  • všechny situace se řeší troubením, obzvláště ty, kdy se stojí v koloně a nikdo nemůže nic dělat
  • uhnout sanitce když potřebuje projet je naprosto neznámá věc
  • blikání: NIKDY nevěřit, že auto opravdu zatočí tam, kde bliká - je to past. většinou se nebliká vůbec, když už, tak dost často všemi 4 blinkry
  • asi se tu může jezdit čímkoli, tohle má poznávací značku
  • další země, kde neumí napsat na značku obyčejné STOP
  • jako perlička na závěr: v Mexico city se prý neskládají zkoušky v autoškole, jen se vezme řidičák a hurá do provozu :)
  • novinka ze dneška: Řidič autobusu přijel na zastávku, kde obvykle vystupuju. Vzhledem k tomu, že venku čekalo asi 20 lidí, kteří chtěli nastoupit, zavezl nás za křižovatku asi o 100m dál, kde jsme mohli vystoupit. Asi se mu nechtělo mít v autobuse tolik lidí...
Update: Po procestování půlky Mexika musím uznat, že situace není tak hrozná. Mimo města se sice žádné předpisy moc nedodržují, řidiči ale jezdí poměrně ohleduplně. Samozřejmě např. Mexico city je ale jen o síle, potažmo pevných nervech a víře, že ten druhý to vzdá dřív, než já :)

pátek 30. září 2011

2011-09-29 liják

Tak dneska se to obešlo bez bouřky, ale liják byl pořádný. Pěkně studený a k tomu kroupy. Vzhledem k tomu, že kanalizace jim tu moc nefunguje, tak bylo na některých místech na silnici i 25cm vody. Horší bylo že byly zatopené komplet, takže suchou nohou by přešel jen Ježíš a i ten by řádně zmokl. A to déšť trval odhadem 20 minut. No bylo to zábavné :)

pondělí 26. září 2011

2011-08/09 centrální Mexiko

Už mám roztříděné fotky (byla to vážně fuška) z celé 9-denní výpravy, tak jsem se dostal k psaní...
Takže tohle je přibližně trasa, kterou jsem projel:
Zvětšit mapu
Vím, vypadá to směšně a autem by to byla pohoda, ale těch 1950km v autobusech nějakou dobu trvá.
V rámci jakési přehlednosti a ať vás hned neunudím jsem výlet rozdělil do fází podle míst, kde jsem chvíli pobyl.
Ráno (teda vlastně v hluboké noci, v 6) jsem vyrazil. Místním mhd jsem to nezvládl, nenašel jsem místo, odkud by mě to mělo dopravit na autobusové nádraží...Takže pěkně taxíkem za noční sazbu. Menší problém byl vůbec trefit správný terminál, v GDL jich mají tusím 5 a minimálně ten můj měl cca 50 nástupišť na autobusy. Je to celkem logické, když tu fungují snad jen dvě vlakové trasy pro osobní přepravu a ty jsou ryze turistické.
Společností zajišťujících autobusovou přepravu je tu hodně, navíc spojených do různých skupin a málokterým fungují pořádně internetové stránky (při nákupu lístku online je obvykle +-10% sleva). Já si oblíbil PrimeraPlus, se kterou jsem vyjížděl z GDL. Trochu mě překvapilo, že před nástupem každého objeli ručním skenerem (nebo jak se ta věc jmenuje) jako někdy na letišti, ale na druhou stranu každý dostal na cestu svačinku (plechovku pití, láhev vody, sendvič a sladkost). Další velice příjemné překvapení bylo, že v autobuse je jen 32 míst a tím pádem i já měl dost místa pro nohy! A vzadu byly pro jistotu dva záchody, ať se lidi neperou. Celkově zhruba úroveň StudentAgency, jen bez stewardky ale zato více prostoru. Cenově se pohybují přibližně na úrovni 1peso/km.
pohodlné :) 

1. Aguascalientes
První zastávka byla v malém městě Aguascalientes, přibližně jsem i odhadl, kde vystoupit a kudy dojít do centra. Nejdřív jsem zavítal do městského muzea, kde ale vystavují prakticky jen náboženské obrazy jakéhosi místního umělce. Nejpěknější byl kostel, který stojí vedle. Druhé muzeum bylo podstatně zajímavější - Museo de la Muerte (muzeum smrti). Jedna smrtka vedle druhé, samé pěkné výtvory.
takhle to vypadá, když se to přežene s dietou děvčata :)


2. Zacatecas
Tohle město mě uchvátilo už svojí pozicí - v malém údolí ve výšce 2500 m.n.m. V každém případě je velice pěkné, už jen vstup do katedrály je nádherný.


Měl jsem to štěstí, že jsem se trefil do dne asi největší slavnosti, vyhnání Maurů ze Španělska (zní to divně, tady v Mexiku, co...). Každopádně od rána procházel městem průvod, odhadem tak 2-3tis. lidí, kteří se odpoledne sešli na kopci za městem a svedli bitvu.

3. La Quemada
Ze Zacatecas jsem si udělal menší výlet na ruiny indiánského města. Nebylo to tak úplně jednoduché, místní autobusy směrem na Villanueva totiž nechtějí zastavovat, zpravidla projedou v rychlém pruhu a zmizí. Moje řešení bylo trochu komplikované, ale nakonec prošlo - jel jsem z autobusového nádraží do Villanueva a pak hned zpět, teď už místním busem. U La Quemada jsem se nechal vysadit (člověk se musí řidiči připomínat, jinak mu nezastaví), u cesty tam je restaurace s obrovským stříbrným orlem.
Samotné "město" je asi 2 km od hlavní cesty a prý jsou v té oblasti chřestýši...já je nepotkal, takže pohoda...Ale na výlet mezi kaktusy bych to neviděl. Čím je člověk blíž, tím vypadá celý areál větší. Z vrchu bylo krásně vidět jak přichází bouřka, nádhera :)

4. San Luis Potosí
Trochu překvapení, vyklubalo se z něj asi milionové město s poměrně pěkným centrem. Na ulici mě zastavil takový starší děda, vypadlo z něj, že přes 40 let dělal v cestovce a jako první výjezd mimo Mexiko jel do Československa. Celkem šok, když tady člověk potká někoho, kdo plynule ovládá 3 cizí jazyky. Večer jsme se potkali na pivu a probrali změny v Evropě za posledních 25 let :)
http://kubakozlik.rajce.idnes.cz/2011-08_central_mexico_-_04_san_luis_potosi/

5.Cascadas de Micos (Pago Pago)
Na trase ze San Luis Potosí do Ciudad Valles se dost mění příroda a z příjemného letního počasí se stane šílenost podobná Puerto Vallarta. Ono se není až tak co divit, když člověk pozvolna klesá z 1900m.n.m. do cca 70. Po pětihodinové cestě jsem došel k závěru, že se ještě stihnu vykoupat, tak jsem vyrazil k Cascadas de Micos. Řidič mě vysadil v zatáčce u potrubí vodní elektrárny, pak stačilo seběhnout ze svahu a bylo hotovo. Krásné kaskády s průzračnou vodou, jen proud byl trochu silnější. Ty cedule "peligroso" (nebezpečí) tam asi nebyly úplně pro srandu. Naštěstí tam byly i bezpečné a příjemné místa, jen potvory malé rybky mě okusovaly...Potkal jsem tam mexický pár kolem 50, zpátky jsem se svezl s nimi. Moje první projížďka starým broukem!

Ten člověk u auta se jmenuje Jesus...vážně


6. Ciudad Valles
je pěkná díra, ale na druhou stranu to tam vypadá poměrně typicky mexicky. Mapka města, kterou mi dali na informacích byla okopírovaná a ještě k tomu dost bídně, ale stačilo to. Na severu je asi nedávno zrekonstruované ale už zase zanedbané nábřeží, příjemné na procházku.
Večer se pro mě stavil opět ten mexický pár a u jejich známých jsme si dali pár panáků tequily. Nebylo to úplně jednoduché se domluvit a španělština dostala zabrat, ale zvládli jsme to. Nakonec mi ještě dali na cestu malou láhev tequily značky Cabrito, což prý znamená Kozlík :)
Foto: http://kubakozlik.rajce.idnes.cz/2011-08_central_mexico_-_06_ciudad_valles/

7. Las Pozas - Castillo Surrealista de Edward James
Naprosto neuvěřitelné místo; v tropickém lese (skoro džungli) se jeden pomatený anglán rozhodl po druhé světové válce postavit pár surrealistických staveb. Popis je zbytečný, tady je video:

Ubytování jsem našel hned kousek vedle, nabízejí buď spaní ve stanu a nebo v chatkách (nápadité, ale pronajímají je jen celé). Momentálně tam žije majitel Rudolfo a američanka Kate se svým mexickým přítelem Pacem a tak půlročním děckem. Rozhodně stojí za návštěvu, kousek vedle je místo na koupání v řece. V noci přišel správný tropický liják, pršelo asi 4 hodiny bez přestávky.

8. Xilitla
Okouzlující, spíš vesnice, stojí na vrcholu kopce uprostřed džungle. K Las Pozas je to cca 20min pěšky, zpátky spíš 40. Výhledy do okolí stojí za to. Zastávka je v podstatě jen mírně rozšířená cesta, je to taky jediné místo, kde se nedá za jízdenku platit kartou.

9. Santiago de Querétaro
Cesta busem z Xilitla trvá osm hodin, přejíždějí se takové kopečky kolem 2500m.n.m. V Querétaru jezdí po městě autobusy ještěě menší než jinde, jde to poznat hlavně uvnitř...Především, když se ten blbec prudce rozjede a já se praštím do hlavy. Strop je tam nižší než 1,9m, ni přijemného :( Centrum je poměrně velké a výhled na akvadukt stojí za to.
http://kubakozlik.rajce.idnes.cz/2011-08_central_mexico_-_09_queretaro/

10. Tula
Poměrně zábavná cesta, v každé vesnici někdo z pasažérů musel radit řidiči, kde je zastávka. Tula je maličká s velkou katedrálou a nad městem na kopci je archeologické naleziště. Na jedné z pyramid jsou sochy trochu podobné těm z Velikonočních ostrovů.
Galerie zde: http://kubakozlik.rajce.idnes.cz/2011-08_central_mexico_-_10_tula/

11. San Miguel de Allende
Jedno z turistických center, prý tu bydlí spousta američanů. Je to vidět minimálně po příjezdu, je tam infocentrum a dokonce i počítač s mapou. Jako obvykle obrovská koncentrace kostelů, většinou opravdu pěkných a ne úplně typických.

Fotky tady: http://kubakozlik.rajce.idnes.cz/2011-08_central_mexico_-_11_san_miguel_de_allende/

12. Guanajuato
Mezi kopci schované město, kde se připravovala revoluce proti Španělům. Po těžbě stříbra zůstaly pod městem tunely, které dneska slouží jako dopravní tepny, rozhodně to vypadá zajímavě. Spousta zajímavých míst, bohužel mi skoro celou dobu mžilo, tak jsem to zabalil a jel do Guadalajary už kolem poledne.
typická zastávka
http://kubakozlik.rajce.idnes.cz/2011-08_central_mexico_-_12_guanajuato/

Výlet byl úžasný, jen autem by to bylo zajímavější a dalo by se projet mnohem víc přírody.



středa 14. září 2011

2011-08 Puerto Vallarta

No, i když je to už dávno, výlet do Puerto Vallarta nemůžu vynechat...
Začali jsme klasicky mexikánsky, odjezd se mírně posunul z desáté na půl dvanácté. Po cestě jsme si skoro dvě hodiny postáli v koloně (proč tam byla doteď nevím), takže se čas cesty s pár pauzami natáhl na skoro sedm hodin. Řidič nám ukázal, že ani dvojitá plná čára není zeď, ale vypadalo to, že to tam zná.
Poměrně mě překvapilo, že vzduch v Puerto Vallarta se nedýchá ale polyká...Takovou vlhkost jsem ještě nezažil. A když k tomu připočtu přes 30°C v sedm večer, vychází nám pěkný masakr. Na pokoji jsme intenzivně chladili na 26, ať se dá aspoň spát :) Ubytování bylo solidní, takový hotýlek s bazénem a hlavně all-inclusive (akorát bar zavíral o půlnoci :(( ). Dvě noci a cesta vyšly na 1950 pesos, což rozhodně není žádná tragédie.

část hotelu
hotelový bazének 

Večer už jsem jen vyběhl na pláž udělat pár fotek (taky jsem zjistil, že jsem zapomněl v GDL plavky...kdo by je taky potřeboval, když se jede do jednoho z největších přímořských letovisek v Mexiku, že...)
Druhý den jsem si tedy vyrazil koupit plavky a vyzkoušet vodu. Ta byla poměrně kalná, ale aspoň bez jiného bordelu. A hooodně teplá, viděl bych to někde mezi 25 a 30°C. Pláž nebyla žádný zázrak, pro náš a jeden spřízněný hotel takových 50m a poměrně úzká.
hotelová pláž

Městská pláž se jmenuje Playa de los Muertos (pláž mrtvých), tak má pro turisty i druhý název, Playa del Sol (sluneční pláž) a vypadá podstatně lépe. Rozhodně tam nikdo hlady a žízní trpět nebude, prakticky po celé délce jsou hospody. Po cestě jsem se zastavil tradičně v Hard Rock Café, místní je poměrně skromné, ale ne vyloženě malé.
Každopádně doporučuji do centra jet busem, tam je vedro o něco málo snesitelnější. Já po 10km procházce dopadl takhle:

V sobotu jsme si vychutnali i bouřku, takový tropický liják s blesky, asi 2h. Škoda jen, že se ani potom prakticky neochladilo. V zimě to tu musí být fajn, v létě jen pro šílence :)

Fotky jste pravděpodobně všichni viděli, ale pro jistotu odkaz:
http://kubakozlik.rajce.idnes.cz/2011-08_Puerto_Vallarta/

pátek 9. září 2011

Seznámení se školou

Dneska jsem našel takové pěkné video ze školy, tak je tu. Aspoň něco, než se dostanu k napsání příspěvku z Puerto Vallarty a severovýchodního cestování.

pátek 26. srpna 2011

2011-08-13 výlet do Tequily

Takže bude to tu sice lehce přeházené, ale dneska jsem našel video, o které se musím podělit :)
Náš sobotní výlet začal už v pátek večer, protože pořadatelé připravili i akci předem, ať si játra zvykají...Tuším, že začátek byl naplánovaný na půl desáté, já dorazil v jedenáct a byl jsem tam první ze všech studentů. Druhý dorazil asi za čtvrt hodiny Švéd, tak jsem se aspoň už nenudil. Z toho večera taky pochází můj hrůzný zážitek s micheladou. Kolem jedné bylo už narváno tak, že byl problém se prodrat k baru, tak jsem to zodpovědně kolem druhé zapíchl (bar to byl polohou ideální, domů asi tři minuty volnou chůzí :))
Ráno jsem si přivstal, ať stihnu bez problému odjez busu v 9:30. Potom, co jsem jim zkonfiskoval tašku se svačinou a skvělým tričkem s nápisem "Yo no quiero agua, yo quiero tequila.", jsem tak nějak zjistil, že ty výlety jsou dva konkurenční a já se snažil dostat na ten nesprávný...Tak jsem se tiše sbalil i s trikem a šel hledat správnou skupinu. Ti naštěstí odjížděli oficiálně až o půl 11, takže v 11 (téměř neuvěřitelně krátké zpoždění), jsme vyráželi na severozápad do Tequily. Cesta začala výborně, každý dostal plechovku coly s tequilou a půl cesty obcházeli autobus s láhví a nalévali (nás) :) Na závěr ještě plechovka tequily s něčím jiným a pak veselá prohlídka města.
Výborné pití...
náměstí v Tequile
Po procházce nás zavezli do jedné z výroben toho výborného nápoje, ukázali nám, jak se osekává agáve, dali něco popít (na naše poměry ale velice skromně) a na závěr jsme dostali menší oběd, takový klasický mexický lunch. A pak přišla ještě typičtější zábava, piňata. V našem podání někdo dostal napít tequily, zavázali se mu oči, párkrát se zatočil a potom měl holí tlouct do piňaty. Obrázky to myslím řeknou lépe, než já.
El jimador
pokus srazit Piňatu
Tak už jen v rychlosti odkaz na galerii: http://kubakozlik.rajce.idnes.cz/2011-08-13_tequila/
A slibované video: 




úterý 23. srpna 2011

Studentské vízum do Mexika

Než zapomenu, zkusím dát dohromady přibližný návod, jak dostat a zaregistrovat vízum. Možná se to někdy někomu bude hodit.

  1. dokumenty pro ambasádu v Praze:
    1. zvací dopis z mexické univerzity
    2. pas, platný aspoň 6 měsíců po návratu
    3. doklad o pojištění (s tím jsem měl problémy; potvrzení o platnosti pojištění alpenverein mi nakonec mailovali z Ovy, Praha prý je jiný registr či co...a Uniqua, která má na kartičce logo, s tím prý nemá společného vůbec nic, to je prý rakouská Uniqua). Kartička samotná nestačí, chtěli po mě potvrzení, že pojistka platí pro Mexiko a že ji opravdu mám.
    4. 2 aktuální pasové fotky
    5. vysílací dopis z české univerzity
    6. žádost, která je ke stažení na stránkách ambasády
    7. doklad o finančním zajištění na celou dobu studia (buď příslib stipendia od školy, nebo výpis z účtu, případně výpis z účtu rodičů-v tom případě prý ale i rodný list)
    • Pak to probíhá tak, že člověk zavolá na ambasádu (asi to nejdřív zkusí španělsky, ale česky umí bez problému), mi pak řekli, ať jim pošlu naskenované dokumenty mailem. Obratem pak nabídli schůzku. Já tam volal v pondělí a měli na mě čas ve čtvrtek. Kdybych neměl problém s pojištěním, asi bych byl za hodinu hotový, takhle to trvalo 4 a to jsem je ještě přesvědčil, ať mě vezmou ještě ve čtvrtek (normálně po obědě už nepřijímají). Samozřejmě fotka je jen formalita, protože mě tam vyfotili znovu a na vízu mám tu jejich.
  2. průběh v Mexiku:
    • zatím mám za sebou jen 1. fázi, která obnáší:
    1. vytisknout si vyplněný formulář z webu www.inami.gob.mx
      1. na této stránce kliknout na "trámites migratorios"
      2. vybrat národnost (País), v průběhu dokumentu se to pak mění z Checa República na República Checa
      3. vybrat možnost "4.Premisos y otros trámites"
      4. vybrat možnost "8. Inscripción al registro nacional de extranjeros"
      5. kliknout na "1. requisitos"
      6. Formulář by se měl jmenovat "Formato de Estancia", prý se k němu dá dostat i přes adresu http://www.inm.gob.mx/solicitudes-web/estancia.html .Na otázku "Qué desea hacer?" je třeba vybrat "Cumplir con obligaciones migratorias" a do kolonky "Especifique" vybrat "Inscripción en el registro nacional de extranjeros". A pak už jen doplnit údaje.Problém s tím, ve které "colonia" se nacházím, vyřešily tyto stránky: http://mapas.guiaroji.com.mx/ubicacion.php?gv_mapa=2&gv_calle=&gv_colonia=Arcos+Vallarta&gv_delegacion=Zona+Minerva&gv_cp=44130&gv_x=044&gv_y=4F
    2. zaplatit 669 pesos v některé bance (tam vydají potvrzení o zaplacení, samozřejmě na úřadě to chtějí ve 2 kopiích, takže rovnou po cestě okopírovat, přinejhorším se dá i na úřadě)
    3. přinést pas s vízem a kopii pasu, originál a kopii formuláře FMM (nebo FM3, v tom se nevyznám, každopádně to, co člověk dostane už na letišti)
    4. chtěli po mě i zvací dopis z univerzity, ten jsem ale už neměl, tak se nakonec spokojili s nějakým papírem s hlavičkou školy, psaným v angličtině (navíc z druhé strany počmáraným :)) Ale asi bude lepší jim něco dodat...
    5. dojít na úřad mezi 9:00 a 13:00 do 4. patra - je to tenhle hrozný barák:
      Zvětšit mapu
    • Samozřejmě nikdo z těch , se kterými se budete bavit, neumí anglicky ani jakkoli jinak než španělsky.
    • Po příchodu do 4. patra je ideální jít hned do místnosti napravo a najít chlapa co vypadá jako security guy - ten vydává pořadové lístky. Je třeba mu všechno odkývat. Pak zajít do místnosti nalevo od schodů, tam je mnohem kratší fronta a jiný úředník zkontroluje, jestli jsou všechny údaje v pořádku. No a potom už jen čekat, než v pravé místnosti naskočí vytoužené číslo (já byl poměrně úspěšný, cca 2 hodiny čekání).
    • Výsledkem je papír s přihlašovacím jménem a heslem, kde se dá zkontrolovat, jestli už je vízum připravené pro druhou fázi (+-10 dní)
    • Co už ale úředníci neřeknou je, že si člověk musí ještě zajít znovu do místnosti vlevo a vyžadovat po nich formulář s  hlavičkou "Formato básico; Secretaría de gobernación; Instituto nacional de migración", takový děsivě ofocený kus papíru s místem pro 2 fotky a poučení o tom, že pro další návštěvu (vyzvednutí víz) je nutné se nechat vyfotit (3 fotky zepředu a 2 z boku; české pasové jsou k ničemu, chtějí nějaké své - venku za rohem je dělají)
    • A to by mělo být vše, co je třeba pro fázi 2. Pak doplním, jestli to klaplo :)
Dodatek:
    • Takže, vzhledem k tomu, že jsem v Mexiku méně, než 180 dní, žádnou místní ID nedostanu, tím pádem ani nepotřebuju fotky. No nic, nechám si je na památku.
    • Na úřadě jsem narazil na jednu slečnu za přepážkou, která uměla anglicky. Když jsem nad tím vyjádřil údiv, sama potvrdila, že je tam jediná (takže good luck :))
    • Celou dobu pobytu jsem musel mít schovaný papír z letadla (takový ten co se vyplňuje při příletu). Během této doby jsem vyjel na výlet na Kubu, takže mám zjištěné, že ho musím odevzdat, i když se pak budu vracet zpět do Mexika (což je v rozporu s tím, co jsem do té doby slyšel).


pondělí 22. srpna 2011

Update dění v GDL

Už mám kde bydlet! Kdyby mi někdo chtěl poslat balíček tak tady: Vallarta 2759C, Arcos Vallarta, Guadalajara, Jalisco, 44130, Mexico (prosím, žádné drogy, jsou tu na to trochu hákliví...)

Zvětšit mapu
Pěšky to je asi 40min do centra, do školy 30-40min busem a hned kousek vedle je spousta barů, kaváren a takových věcí => výborná lokalita :)
Do školy mi jezdí jen jeden bus a to 629B. Problém je, že kus cesty jede stejně i linka 629A, 629-1  a 629-2, které pak zmizí někam úplně jinam. A vzhledem k tomu, že celé souměstí Guadalajara, Zapopan (tam je univerzita) a Tlaquepaque má údajně cca 7 mil. lidí (samotná GDL 4), nemám moc zájem testovat, kam jezdí.
Jako bonus samozřejmě neexistují zastávky, člověk na ulici mává na bus a ten třeba zastaví. Z toho vyplývá i fakt, že někdy jedeme i kilometr v kuse a potom na 50 metrech stojíme 4x. Při jedné z cest do školy mě autobus jen zavezl kolem bloku a pak nás řidič všechny vyhodil (asi se mu už nechtělo...)
Řidiči mají často tendenci busy vylepšovat, takže často uvnitř člověk najde citát z Bible nebo obrázek Ježíše. V každém případě, nápisy jako u nás, že cestující je povinen se za jízdy držet, tu nepotřebují...Kdo to nepochopí, rozbije si tlamu při prvním rozjezdu a následně při prvním brždění. A samozřejmě se závodí. S kýmkoli, kdo je zrovna vedle na semaforu.
Když je bus hodně nacpaný, nastupuje se i zadními dveřmi, v tom případě pak lidi posílají peníze k řidiči přes ostatní, kupodivu úspěšně (asi nikomu těch 6 pesos nestojí za to :)) Občas přistoupí prodavač jakéhosi kořeněného ovoce a chvíli nutí cestujícím, ale ještě jsem neviděl, že by si někdo něco koupil.
Tady to nebude moc vidět, ale na zadních kolech má spinnery...

Jinak v podstatě při každé procházce po městě člověk uvidí buď vojáky nebo častěji policajty jak jeden řídí a jeden až čtyři stojí na korbě pickupu a důležitě kontrolují okolí. Je pravda, že samopaly jim přece jen trochu vážnosti dodávají. Policajta jsem tu ještě neviděl bez neprůstřelné vesty, takže připraveni jsou asi solidně (ok, tak přinejmenším vybaveni).
V takových věcech tu jezdí, no nemají se špatně...Já si je zatím fotit nedovolil.

Co se týká obecnějších věcí, ještě jsem tu nezažil zataženo víc než půl dne, jinak pořád pere slunko. Kupodivu většinou není moc teplo, obvykle 25 - 30 stupňů, takže příjemně. A v noci asi 20. Stmívá se tu kolem půl 9, v devět je už tma.

Aktualizoval jsem galerii, takže opět link: http://kubakozlik.rajce.idnes.cz/2011-07_mexico
První část je z výletu ke kaňonu na severu města (Barranca de Oblatos), dá se tam dojet busem a hledět dolů (cca výškových 600 metrů), ale sejít se dolů nedá.
Druhá část je většinou ze školy, takže nuda.

A musím se svěřit se zatím nejstrašnější věcí, co mě tu potkala: říká se tomu michelada. To si takhle barman vezme směs koření a rajčatové šťávy, krygl pomaže citrónem, zasype solí a pak do toho načepuje pivo...Říct, že je to hnusné, lhal bych. Je to mnohem horší. Abych vám to přiblížil, to už bych radši snědl brokolici, než znovu pil tohle...

Ale jinak se mám fajn a v lednici na mě čeká plechovka coly s tequilou, tak si spravím náladu, po té hrozné vzpomínce :)

čtvrtek 11. srpna 2011

Přílet a první okamžiky v GDL

¡Hola!
Rozhodl jsem se vyzkoušet, jestli bude fungovat tenhle informační prostředek, přece jen je vás moc na osobní a včasné aktualizace, co se tu děje :)

Takže to nejpodstatnější: doletěl jsem a žiju! Těch cca 16 hodin letu nakonec nebylo tak zlých, stačí si dobře rozvrhnout zábavu a spánek. Mírně nervózní jsem byl jen v Atlantě, kde celník, nebo co to bylo, předváděl vrchol neschopnosti či lenosti - to člověku náladu nezvedne, když má na přestup necelé dvě hodiny.

Přílet do Guadalajary (dále počítejte jen se zkratkou GDL) byl bezproblémový, vyhnula se nám i bouřka nad horami. Na letišti mají poměrně zvláštní přístup k prohlídce zavazadel; musel jsem zmáčknout tlačítko, které náhodně zapne zelené, nebo červené světlo. Samozřejmě jsem měl červené, takže šup věci na stůl ke kontrole :) Ta probíhala velice letmo, něco na mě španělsky mluvil a přitom si nechal otevřít kufr a batoh do kterých se prakticky nepodíval - což mi nějak moc nevadilo.

První větší překvapení přišlo na letišti, kde jsem marně hledal turistické informace; něco takového se tu nevede. Stejně tak jako anglicky mluvící obsluha čehokoli :) Aspoň s taxikářem jsem se domluvil na adrese, asi se nechal oškubat, ale co už..270 pesos (cca 450CZK) je celkem dost za cca 20km jízdy. Že to tu bude trochu jiné než v USA, bylo vidět po pár stech metrech, kdy se mu nechtělo jet za pomalejšími a vzal to protisměrem a pak když v omezení na 60 (kde jedou všichni mezi 80 a 90) jel 100-130 :)
V centru jsem se musel rozloučit s tím, že najdeme hostel z průvodce a skončil jsem v hotelu prakticky v centru.




Jako úvod by to snad mohlo stačit, zkusím co nejdřív vymyslet pár řádek o městě a škole. Zatial!
P.S.: odkaz na galerii: http://kubakozlik.rajce.idnes.cz/2011-07_mexico/